MOC JEHO PŘÍTOMNOSTI

Nemohu mluvit za jiné pastory, mohu mluvit jen o tom, co znám. Po čtyřicet let až dodnes jsem kázal těm nejtvrdším, nejhříšnějším hříšníkům na zemi: drogově závislým, alkoholikům, prostitutkám. Ale mohu vám říci, že tito hříšníci jsou mnohem méně imunní vůči evangeliu pravdy než mnozí, kteří sedí v církevních lavicích a jsou slepí ke svému stavu.

Tisíce takzvaných věřících napříč Amerikou jsou mnohem zatvrzelejší než kdokoliv na ulicích. A žádné uhlazené, umírněné, polopravdivé evangelium nestrhne zdi jejich hříšnosti.

Saul z Tarsu byl právě takový zatvrzelý náboženský člověk. Farizeus mezi farizeji, symbol spravedlnosti ve vysoce náboženské společnosti, Saul byl tohle všechno dohromady. Takže, přišel Ježíš k tomuto muži jako někdo, kdo provádí průzkum veřejného mínění, a zeptal se ho, jestli by se nechtěl podívat na bohoslužbu v synagoze?

Ne! Saul byl sražen na zem oslepujícím světlem, plným zásahem Kristovy přítomnosti. Bylo to průrazné konfrontační setkání, které zjevilo Pavlovo srdce, přesně odhalilo jeho hřích. (Skutky 9:1-9).

Jako služebník Kristova evangelia to mám dělat podobně. Je to můj úkol usvědčovat muže a ženy z jejich hříchu. Mám je varovat před nebezpečím, které na ně čeká, budou-li dál pokračovat ve svých cestách. A žádné množství pochlebování, lichocení nebo jemnosti nebo snahy, aby se mi podobali, jejich stav nezmění.

Jasně řečeno, jsem povolán vést lidi, aby zanechali všeho a následovali Krista, kterého pokládali za nezajímavého. Jen Duch svatý ve mně to dokáže uskutečnit.

Nerozumějte mi špatně v tom, co tu říkám. Kážu milost, milosrdenství a lásku Krista všem lidem. A dělám to v slzách. Ale jediná věc, která pronikne zdi vztyčené zatvrzelými lidmi, je náraz Ježíšovy přítomnosti. A ten musí vyjít z úst kajících, modlících se pastorů a členů kongregace.