S RADOSTÍ ODDĚLENÝ by Gary Wilkerson
Abraham nebyl ani křesťan ani žid. Pokud víme, tak v minulosti neměl žádné zkušenosti s Bohem. A tu mu jednoho dne Bůh přikázal: “Odejdi ze své země, ze svého rodiště a z domu svého otce do země, kterou ti ukážu.” (Genesis 12:1). A Abraham se sbalil a odešel!
Všichni ctíme Abrahama jako našeho předka ve víře, ale jeho příběh je vlastně tak trochu zvláštní. Máme zde člověka, který měl všechno—zdraví a dědictví, nádhernou ženu a množství dobytka a pozemků. Přesto zcela nepochopitelně věnoval pozornost hlasu, který mu řekl: “Vstaň a odejdi!” Dobrovolně se oddělil od všeho co znal, dokonce i od dobrých věcí, a to proto, aby následoval Boha.
Nyní mi dovolte zeptat se těch, kteří žijí v manželství: Divila byste se, kdyby vám váš manžel řekl, že slyšel hlas, který mu přikázal, že má opustit své zaměstnání, svůj dům a majetek a přestěhovat se se svojí rodinou do jiného státu a to bez jakéhokoli příslibu nějakého příjmu či podpory? I kdyby si myslel, že to slyšel od Boha? Možná, že byste byla ochotna jít—ale nebyla byste nejdříve v pokušení zavolat psychiatra?
Co k tomu přimělo Abrahama? Co umožnilo tak jasné oddělení? Něco pochopíme při pohledu na Štěpána ve Skutcích 6 a 7. Štěpán byl jasně oddělen pro Boží záměry tím, že dělal v rané církvi ve jménu Krista zázraky a divy. Přesto i to jej přivedlo do problémů s náboženskými vůdci. Když před nimi stál na soudu, kázal: “Bratři a otcové, vyslechněte mne: Bůh slávy se zjevil našemu praotci Abrahamovi ještě v Mezopotámii” (Skutky 7:2).
Štěpán v podstatě říkal: “Jste mojí vírou pohoršeni? Vždyť to všechno začalo, když náš otec Abraham zanechal své závislosti na věcech tohoto světa aby následoval Boha. Jakmile spatřil Hospodinovu slávu, radostně se oddělil od všeho co znal!”
Mnozí z vás, kteří toto čtete, víte o čem Štěpán mluvil. Když jsi se poprvé setkal s Kristem, rozpoznal jsi: “Právě jsem zakusil něco, co jsem nikdy předtím nezakusil. Nikdy jsem nepoznal tento druh radosti. Nikdy jsem nezakusil takovou úžasnou věc. Vím jistě, že jsem na svaté půdě.”
Všichni ctíme Abrahama jako našeho předka ve víře, ale jeho příběh je vlastně tak trochu zvláštní. Máme zde člověka, který měl všechno—zdraví a dědictví, nádhernou ženu a množství dobytka a pozemků. Přesto zcela nepochopitelně věnoval pozornost hlasu, který mu řekl: “Vstaň a odejdi!” Dobrovolně se oddělil od všeho co znal, dokonce i od dobrých věcí, a to proto, aby následoval Boha.
Nyní mi dovolte zeptat se těch, kteří žijí v manželství: Divila byste se, kdyby vám váš manžel řekl, že slyšel hlas, který mu přikázal, že má opustit své zaměstnání, svůj dům a majetek a přestěhovat se se svojí rodinou do jiného státu a to bez jakéhokoli příslibu nějakého příjmu či podpory? I kdyby si myslel, že to slyšel od Boha? Možná, že byste byla ochotna jít—ale nebyla byste nejdříve v pokušení zavolat psychiatra?
Co k tomu přimělo Abrahama? Co umožnilo tak jasné oddělení? Něco pochopíme při pohledu na Štěpána ve Skutcích 6 a 7. Štěpán byl jasně oddělen pro Boží záměry tím, že dělal v rané církvi ve jménu Krista zázraky a divy. Přesto i to jej přivedlo do problémů s náboženskými vůdci. Když před nimi stál na soudu, kázal: “Bratři a otcové, vyslechněte mne: Bůh slávy se zjevil našemu praotci Abrahamovi ještě v Mezopotámii” (Skutky 7:2).
Štěpán v podstatě říkal: “Jste mojí vírou pohoršeni? Vždyť to všechno začalo, když náš otec Abraham zanechal své závislosti na věcech tohoto světa aby následoval Boha. Jakmile spatřil Hospodinovu slávu, radostně se oddělil od všeho co znal!”
Mnozí z vás, kteří toto čtete, víte o čem Štěpán mluvil. Když jsi se poprvé setkal s Kristem, rozpoznal jsi: “Právě jsem zakusil něco, co jsem nikdy předtím nezakusil. Nikdy jsem nepoznal tento druh radosti. Nikdy jsem nezakusil takovou úžasnou věc. Vím jistě, že jsem na svaté půdě.”