ODDĚLENÍ by Gary Wilkerson
V noci před Svým ukřižováním, při poslední večeři, řekl Ježíš Svým
učedníkům: “Ještě malou chvíli a svět mě už neuzří, vy však mě uzříte”
(Jan 14:19). Jaké zajímavé prohlášení Ježíš učinil a přitom věděl, že
učedníci to nepochopí. Jeden z nich se zeptal: “Pane, jak to, že se
chceš dát poznat nám, ale ne světu?” (14:22).
Samozřejmě měl Ježíš na mysli dát jim lekci. Odpověděl: “Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek . . . Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se vaše srdce nechvěje a neděsí! . . . . Řekl jsem vám to nyní předem, abyste potom, až se to stane, uvěřili. Již s vámi nebudu mnoho mluvit, neboť přichází vládce tohoto světa. Proti mně nic nezmůže. Ale svět má poznat, že miluji Otce a jednám, jak mi přikázal.” (14:23, 27, 29-31).
Poněkud jsem zde zestručnil Ježíšovu odpověď, abych obrátil zřetel k tématu, ke kterému směřuje tento oddíl. Tímto tématem je oddělení. V těchto verších Kristus činí tři jasná odlišení mezi Jeho královstvím a světem: “Svět mě už neuzří, vy však mě uzříte” (14:19). “Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám.” (14:27). “Přichází vládce tohoto světa. Proti mně nic nezmůže.” (14:30).
Proč Ježíš Svým následovníkům ukázal tato odlišení? Zdá se, že je pro Něj důležité, abychom viděli jasné rozdělení mezi těmito věcmi. Skutečností je, že Bůh dělá taková rozdělení napříč celou Biblí. Při stvoření oddělil světlo od tmy a den od noci. Oddělil Izrael od všech ostatních národů. V Novém zákoně Ježíš přikazuje Své církvi: “Vyjděte z nich a oddělte se.” A na soudu Ježíš oddělí ovce od kozlů. Napříč Svým Slovem Bůh neustále dělá čáry rozdělení, které nám velmi jasně říkají: “Toto je jedna věc a toto je druhá.”
Samozřejmě měl Ježíš na mysli dát jim lekci. Odpověděl: “Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek . . . Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se vaše srdce nechvěje a neděsí! . . . . Řekl jsem vám to nyní předem, abyste potom, až se to stane, uvěřili. Již s vámi nebudu mnoho mluvit, neboť přichází vládce tohoto světa. Proti mně nic nezmůže. Ale svět má poznat, že miluji Otce a jednám, jak mi přikázal.” (14:23, 27, 29-31).
Poněkud jsem zde zestručnil Ježíšovu odpověď, abych obrátil zřetel k tématu, ke kterému směřuje tento oddíl. Tímto tématem je oddělení. V těchto verších Kristus činí tři jasná odlišení mezi Jeho královstvím a světem: “Svět mě už neuzří, vy však mě uzříte” (14:19). “Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám.” (14:27). “Přichází vládce tohoto světa. Proti mně nic nezmůže.” (14:30).
Proč Ježíš Svým následovníkům ukázal tato odlišení? Zdá se, že je pro Něj důležité, abychom viděli jasné rozdělení mezi těmito věcmi. Skutečností je, že Bůh dělá taková rozdělení napříč celou Biblí. Při stvoření oddělil světlo od tmy a den od noci. Oddělil Izrael od všech ostatních národů. V Novém zákoně Ježíš přikazuje Své církvi: “Vyjděte z nich a oddělte se.” A na soudu Ježíš oddělí ovce od kozlů. Napříč Svým Slovem Bůh neustále dělá čáry rozdělení, které nám velmi jasně říkají: “Toto je jedna věc a toto je druhá.”