NOVÝ POSTOJ K LÁSCE A ZÁJMU
Vzpomeň si na příběh o Ananiášovi a Safiře. Byli to věřící, kteří v církvi padli mrtví, protože vydali špatné svědectví o Ježíši. Lhali Petrovi o obdržené částce za prodané pole, Petr jim ale řekl, že lhali Duchu svatému. Vskutku, pokud křesťan někomu lže, je to jako by lhal Bohu (viz Skutky 5:1-11).
Jak vlastně tento manželský pár lhal? Zpronevěřili peníze vyhrazené pro chudé. Jistě kupujícímu svědčili: „Všechno, co nám zaplatíš, je pro Krista. Všechno dostanou vdovy a chudí.“ Avšak část peněz si nechali pro sebe.
Příběh o Ananiášovi a Safiře je poselstvím, že se nemáš dotýkat toho, co patří chudým a potřebným. Bůh nebude nečinně přihlížet, jak ti, jež se nazývají jménem jeho Syna, o něm světu špatně svědčí.
Ptám se tě: Jak vyvolal Duch svatý tuto náhlou změnu v srdcích nově pokřtěných věřících v Jeruzalémě? Jejich změna byla neuvěřitelným zázrakem. Tito křesťané byli dětmi z Malachiášova proroctví. Malachiáš je posledním prorokem, o němž slyšíme ve Starém Zákoně. Bůh skrze něho řekl: „Předtím vás však přijdu soudit, rychle usvědčím cizoložníky a čaroděje, křivopřísežníky, utiskovatele námezdníků, vdov a sirotků“ (Malachiáš 3:5).
Nyní se rychle posuneme v čase od Malachiáše k církvi v Jeruzalémě. Tito věřící měli obecenství dům od domu. „Vytrvale poslouchali učení apoštolů, byli spolu, lámali chléb a modlili se“ (Skutky 2:42). Co bylo tím zde zmíněným učením apoštolů? Byla to samotná Kristova slova. Ježíš své učedníky poučil: „Přímluvce, Duch svatý, kterého pošle Otec ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všecko, co jsem vám řekl“ (Jan 14:26).
Ježíšova slova obživla v jejich srdcích, a proto věděli, že tak, jak dosud žili, už dál žít nemohou. Náhle viděli, jak závažné je svědčit o Ježíši pravdivě. Vedlo je to do jejich domů, kde pobrali všechno, co mohli postrádat, a potom tyto věci prodávali na ulicích. Jednoduše řečeno: Kristova slova z 25. kapitoly Matouše dala těmto věřícím nový postoj k lásce a zájmu o chudé.
Jak vlastně tento manželský pár lhal? Zpronevěřili peníze vyhrazené pro chudé. Jistě kupujícímu svědčili: „Všechno, co nám zaplatíš, je pro Krista. Všechno dostanou vdovy a chudí.“ Avšak část peněz si nechali pro sebe.
Příběh o Ananiášovi a Safiře je poselstvím, že se nemáš dotýkat toho, co patří chudým a potřebným. Bůh nebude nečinně přihlížet, jak ti, jež se nazývají jménem jeho Syna, o něm světu špatně svědčí.
Ptám se tě: Jak vyvolal Duch svatý tuto náhlou změnu v srdcích nově pokřtěných věřících v Jeruzalémě? Jejich změna byla neuvěřitelným zázrakem. Tito křesťané byli dětmi z Malachiášova proroctví. Malachiáš je posledním prorokem, o němž slyšíme ve Starém Zákoně. Bůh skrze něho řekl: „Předtím vás však přijdu soudit, rychle usvědčím cizoložníky a čaroděje, křivopřísežníky, utiskovatele námezdníků, vdov a sirotků“ (Malachiáš 3:5).
Nyní se rychle posuneme v čase od Malachiáše k církvi v Jeruzalémě. Tito věřící měli obecenství dům od domu. „Vytrvale poslouchali učení apoštolů, byli spolu, lámali chléb a modlili se“ (Skutky 2:42). Co bylo tím zde zmíněným učením apoštolů? Byla to samotná Kristova slova. Ježíš své učedníky poučil: „Přímluvce, Duch svatý, kterého pošle Otec ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všecko, co jsem vám řekl“ (Jan 14:26).
Ježíšova slova obživla v jejich srdcích, a proto věděli, že tak, jak dosud žili, už dál žít nemohou. Náhle viděli, jak závažné je svědčit o Ježíši pravdivě. Vedlo je to do jejich domů, kde pobrali všechno, co mohli postrádat, a potom tyto věci prodávali na ulicích. Jednoduše řečeno: Kristova slova z 25. kapitoly Matouše dala těmto věřícím nový postoj k lásce a zájmu o chudé.