pondělí 30. ledna 2017

DECH ŽIVOTA - Gary Wilkerson

Elíša se stal izraelským prorokem po svém učiteli Elijášovi. V 2. Královské 4 se dozvídáme o tom, jak prošel jednou ze svých prvních velkých zkoušek. Syn manželského páru ze země Šúnem zemřel a jeho matka v zoufalství křičela na Elíšu: „Modlila jsem se a postila, ale nic jsem od Hospodina nedostala. Nerozumím tomu, co Bůh dělá, a tohle je více, než mohu unést. Nemám už sílu jít dál.“
Elíša odpověděl tím, že udělal něco nezvyklého. „Elíša řekl Géchazímu (svému služebníkovi): „Opásej si bedra“ (2. Královská 4,29). Potom mu řekl: „Vezmi si do ruky mou hůl a jdi. Potkáš-li někoho, nezdrav ho, a pozdraví-li tě někdo, neodpovídej. Mou hůl polož chlapci na tvář.“
Géchází udělal, co mu Elíša řekl. Když však položil hůl na tvář mrtvého chlapce, nic se nestalo. Neobjevila se žádná známka života, a tak se Géchází vrátil k Elíšovi a řekl mu: „Dítě se neprobudilo.“
Zeptám se vás – co děláte, když nic z toho, co jste zkusili, nepřineslo žádný viditelný výsledek? Kam se obrátíte, když navzdory všemu úsilí nedosáhnete toho, v co jste doufali?
Tehdy nastane chvíle, kdy je vaší jedinou nadějí Ježíš! On sám je řešením. V tomto příběhu je Elíša v Kristově roli. Přišel do domu té rodiny v Šúnemu a doslova se natáhnul nad chlapcovo tělo. Vložil svůj obličej na jeho obličej, své nohy na jeho nohy a své dlaně na jeho dlaně. Pak dýchl do jeho úst. A potom? Písmo říká, že chlapec sedmkrát kýchl a otevřel oči. Byl naživu!
Co způsobilo tento zázrak? Ježíš sám vdechl ten život. Když nemáme žádnou naději, žádnou sílu, žádné schopnosti – Ježíš vdechne svůj nadpřirozený život do naší situace.
Modlete se takto: „Pane, nemám nic – Ty máš všechno. Nic na tomto světě se nemůže rovnat Tobě a Tvé síle a já Tě právě teď potřebuji. Nemůžu vdechnout život do své situace – ale Ty můžeš, Pane.