pondělí 16. ledna 2017

PO SUCHÉ ZEMI - Gary Wilkerson

Bůh řekl Mojžíšovi, když byly ještě děti Izraele v Egyptě: „Rozkaž Izraelcům, aby se obrátili a utábořili před Pí-chírotem mezi Migdólem a mořem; utáboříte se před Baal-sefónem, přímo proti němu při moři“ (Exodus 14:1-2). Bůh oznamoval, že je přivede na nové místo.
Bůh je vedl skalnatým terénem. V dálce mohli rozeznat Rudé moře. Když ale přišli na pobřeží, zjistili, že jsou sevření mezi skalami a mořem.
Farao uviděl jejich polohu a škodolibě se zasmál: „Jsou v pasti.“ Izraelity tam přivedl Bůh a oni nad tím jistě nejásali radostí.
Povolal tě někdy Bůh na místo, které jsi považoval za to poslední, kde bys chtěl být? Mojžíš, jenž dosud nebyl žádným silným vojevůdcem a měl za sebou pouze pár bitev, byl dost chytrý nato, aby poznal, že jsou v nevýhodě: „Nejsem si jist, zda je to dobré místo na odražení útoku. Nejspíš jsme v pasti!“
Ano, Mojžíš a Izraelité byli v těžké situaci, Bůh se však oslavil a vyvedl je z ní. Bůh často připustí, že se dostaneme do obtížné situace, protože má s námi velkolepý úmysl. Když si myslíme, že jsme v pasti, Bůh říká: „To se vyvine k mé slávě.“
Cítíš se být zaskočen, přemožen, v beznadějné situaci? V těchto potížích učiň krok víry a řekni: „Bože, poslechnu tě, ať to stojí, co to stojí.“ V takové situaci jsi na pokraji vidění Božího mocného jednání ve tvůj prospěch.
Konec příběhu o Mojžíši a Izraelitech je známý: Bůh rozdělil vody Rudého moře a Jeho děti přešly po suché zemi. Bylo to obrovské vítězství!