čtvrtek 16. března 2017

ČISTÝ A NEVINNÝ

Věřím, že v každé epizodě či příběhu Starého zákona je plno pravdy pro novozákonní křesťany. Kdykoli mám potíže porozumět novozákonní pravdě, vrátím se zpátky k předobrazu ve Starém zákoně. Jeden takový příklad se týká Mojžíše před hořícím keřem. Věřím, že tento konkrétní příběh je plný hluboké novozákonní pravdy týkající se svatosti.
Když Mojžíš pásl sám na hoře Chorébu stádo ovcí svého tchána, jeho pozornost upoutal zvláštní pohled. Nedaleký keř jasně hořel – a přesto nebyl stráven! 
„Řekl si: ‚Odbočím a podívám se na ten veliký úkaz, proč keř neshoří.‘  Když Hospodin uviděl, že odbočil, aby se podíval, zavolal na něj Bůh zprostředku keře“ (Exodus 3:3–4). Když přicházel blíže, Mojžíš uslyšel, jak na něho Bůh zavolal z keře – živý důkaz, že Bůh byl přítomný, viditelné představení Jeho svatosti. Vskutku, kdekoli je On, to místo je svaté!
„Jako je svatý ten, který vás povolal, buďte i vy svatí v celém způsobu života,  protože je psáno, ‚Svatí buďte, neboť Já jsem svatý‘ “ (1. Petrův 1:15-16). Jinými slovy, „Je psáno, zaznamenáno, rozhodnuto jednou provždy, že máme být svatí, právě tak, jako je náš Bůh svatý.“
„Neboť Bůh nás nepovolal k nečistotě, ale ke svatosti“ (1. Tesalonickým 4:7). Bůh nás nepovolal pouze ke spasení, do nebe, nebo k přijetí Jeho odpuštění. To jsou pouze dary plynoucí z jediného pravého povolání – kterým je být svatý, jako On je svatý.
Každý věřící v Ježíše Krista je povolaný být svatý – být čistý a nevinný v Božích očích. Pokud jsi byl znovuzrozen, svatost musí být voláním tvého srdce: „Bože, chci být jako Ježíš. Opravdu chci před Tebou chodit svatý po všechny dny svého života.“