úterý 14. března 2017

ÚTOČIŠTĚ V DOBÁCH SOUŽENÍ

Upřímní křesťané se mě ptají: „Komu věříme? Tolik let čtu díla mnohých služebníků, kteří se zdají být přesvědčiví v dokazování, že konec je velmi blízko. A přesto se zas a znovu nestrefili. Myslím si, že někteří z nich se pouze pokouší prodat své knihy, zatímco jiní doopravdy věří, že jim Bůh říká, že konec je již na dosah ruky.“
Chvílemi jsem před Bohem úplně zlomen a hlasitě k Němu volám: „Pane, tolik let kážu, že soud je už za dveřmi. Předal jsem varování o přicházející ekonomické krizi, a přesto vidím, že se děje opak. Vidím prosperující Ameriku, jak si vesele pokračuje ve své cestě, zatímco zabíjí děti v děloze, zvolna sklouzává do zvráceností a vyhazuje tě ze všech institucí. Jak dlouho ještě, Pane?“
Jeremjáš strávil roky věrným prorokováním událostí, které neviděl hned splněné. Volal: „Přemlouvals mě, Hospodine, a dal jsem se přemluvit. Zdolal jsi mě a přemohl. Po celé dny jsem jen pro smích, každý se mi vysmívá. Sotvaže promluvím, úpím, přivolávám násilí a zhoubu, neboť Hospodinovo slovo mi přináší jen potupu a pošklebky po celé dny“ (Jeremjáš 20:7-8).
Jeremjáš však nepřestal Boží lid varovat. I když se jeho proroctví zdála být neopodstatněná, nadále prorokoval. Cítím, že v mé duši hoří stejný oheň jako v duši Jeremjášově, a jsem čím dál tím více přesvědčen, že Bůh je zásadně proti tomuto národu kvůli prolévání krve a kvůli zpupnosti vůči Jeho jménu, a že Jeho soud nastane!
Naproti tomu děkuji Bohu za četná zaslíbení v Jeho Slovu, že bude chránit svůj lid a žehnat mu během všech bouří. Modlící se Boží lid nemusí mít strach, ani si dělat starosti.
„Hospodin je zdeptanému nedobytným hradem, v dobách soužení je hradem nedobytným. V tebe nechť doufají, kdo znají tvé jméno. Vždyť ty, kdo se dotazují po tvé vůli, neopouštíš, Hospodine“ (Žalm 9:10-11).