středa 30. března 2011

HŘÍCH SMĚŠOVÁNÍ SE

Ve Starém Zákoně neexistuje nic tak silného, jako je Pavlovo varování proti spříznění se se světem.

„Netáhněte jho s nevěřícími. Vždyť jaký je spolek spravedlnosti s nepravostí a jaké společenství světla s temnotou? Jaká je shoda Krista s Beliálem a jaký díl má věřící s nevěřícím? Jaké je spolčení Božího chrámu s modlami? Vy jste přece chrám živého Boha, jak Bůh řekl: Budu v nich přebývat a procházet se mezi nimi. Budu jejich Bohem a oni budou mým lidem“ (2.Korintským 6:14-16).

Když chtěl Bůh v Starém zákoně zjevit svou mocnou přítomnost bezbožným Egypťanům, vytyčil hranici rozdělení, která oddělovala Boží lid v Gošenu od zbytku Egypta.

„Hospodin ale odliší izraelská stáda od egyptských…tentokrát tě…zasáhnu naplno, a poznáš, že na celé zemi není nikdo jako já“ (Exodus 9:4,14, B21).

Bůh chce, aby svět viděl rozdíl mezi jeho lidem, jenž ho miluje, a zbylým nevěřícím světem. Chce, abychom byli příkladem zachráněného a vítězícího lidu, který důvěřuje jeho mocné paži, jež nás zachraňuje ode vší újmy a ode všeho zlého.

Důvody pro oddělení od světa (Egypta) jsou v dnešní době stejné, jako byly ty ve starověku. Bůh znovu vytyčuje hranici mezi svým lidem a tímto věkem zla, aby tato generace mohla poznat, že neexistuje na celé zemi žádný jemu podobný, kdo vysvobozuje. Bezbožní tohoto věku musí mít dokonce ještě větší projev Pánovy přítomnosti; ničeho jiného si nevšímají. Nic jiného je neusvědčí ze hříchu. Duch svatý je vyléván, aby se mohlo veškeré tělo podřídit moci Kristovy přítomnosti a být usvědčeno z hříchu, ospravedlněno a souzeno!

Podle svých opravdových učedníků Kristus řekl: „Nejsou ze světa, jako ani já nejsem ze světa“ (Jan 17:16). A opět: „Já jsem vás ze světa vyvolil, proto vás svět nenávidí“ (Jan 15:19).

Svět miluje to, co je jeho, ale my nejsme ze světa. Kéž nám Bůh pomáhá přijmout s radostí náš zvláštní charakter oddělenosti a odlišnosti. Pouze ti, kdo se doopravdy nemísí se světem a jsou odděleni pro Krista, jsou skutečně spaseni.

„Jestliže někdo miluje svět, Otcova láska v něm není“ (1.Jan 2:15).