úterý 8. března 2011

VELEBÍME JMÉNO JEŽÍŠE KRISTA, NAŠEHO PÁNA!

Někdo ze čtenářů těchto řádků potřebuje Ježíšův dotek. Když Pán sloužil zde na zemi, zabýval se uzdravováním. Činil tak pouhým dotykem. Když se Ježíš dotkl Petrovy tchyně, „horečka ji opustila“. Dotkl se rakve s mrtvým dítětem a chlapec se vrátil do života. Dotkl se očí slepců a oni uviděli. Dotkl se ucha hluchého a ten najednou slyšel. Rodiče přinášeli své děti k Ježíši, „aby se jich dotýkal“. Jeho jemný dotek všechno měnil. Velké počty lidí přinášely své nemocné a nemohoucí a Ježíš si udělal čas na to, aby je oslovil, všech se dotkl a uzdravil je.

Jestliže opravdu znáš Pána důvěrně, znáš a cítíš dotek Ježíšovy ruky. Ve chvílích opuštěnosti, zastrašování, zmatku, chvílích tak bolestných a nejistých, voláš z hlouby své duše: „Pane Ježíši, potřebuji tvůj dotek. Potřebuji cítit tvou přítomnost. Přijď, Ježíši, a dotkni se mé žíznící duše.“

Někdo potřebuje, aby se Ježíš dotkl jeho mysli. Satan přichází se svými bezbožnými mocnostmi, aby obtěžoval a přetěžoval tuto mysl myšlenkami, které jsou pekelné – bez víry, nepodobné Kristovým, plné strachu, myšlenky o nehodnosti a Božím pohoršení. Poctiví věřící řeknou, že takové útoky na svou mysl zažili. Satan je rozhodnut zničit naši víru a závislost na Pánu.

V Písmu přicházel Ježíšův dotek jako odpověď na volání. Neexistuje žádný důkaz, že by někdy takové volání ignoroval. A nejen že se neodvrátí od tvého volání, ale bude milosrdně reagovat na tvé potřeby. V Matouši, v 8.kapitole, čteme, že k němu přišel malomocný a řekl: „Pane, jestli chceš, můžeš mne očistit.“ Ježíš vztáhl svou ruku, dotkl se ho a řekl: „Chci, buď čist. A hned jeho malomocenství zmizelo.“

Najdi si místo, kde budeš dnes s Ježíšem o samotě, a řekni mu to, co řekl ten malomocný: „Pane, ty můžeš. Očisti mne.“ Potom očekávej, že on, jenž nedělá mezi lidmi rozdílu, se tě dotkne a uzdraví tvou mysl, tvé tělo, tvou duši a tvého ducha. Pánova paže je vztažena k tobě, ale on čeká na tvé volání, volání o pomoc, které je též voláním naděje.

„Egypťané nás ale trápili, utiskovali a drtili těžkou robotou. Volali jsme k Hospodinu, Bohu našich otců, a Hospodin nás vyslyšel. Viděl naše utrpení, dřinu a porobu a vyvedl nás z Egypta mocnou rukou a vztaženou paží, ve veliké hrůze, uprostřed znamení a zázraků. Přivedl nás až sem a dal nám tuto zemi, zemi oplývající mlékem a medem“ (Deuteronomium 26:6-9).