BŮH CHCE ČINIT VĚTŠÍ VĚCI
2. kapitola 2. Královské obsahuje jeden z nejpůsobivějších oddílů celého Starého zákona. Tato kapitola hovoří o nadpřirozeném příběhu zestárlého proroka Elijáše a jeho služebníka Elíši. Jak si lze ve vyprávění všimnout, Bůh informoval Elijáše, že jeho služba na zemi končí. A teď měl překročit řeku Jordán a jít na určité místo, kde ho sebere nebeský vůz a vezme ho na nebesa do slávy.
Když Elijáš s Elíšou došli na místo, Elijáš se obrátil ke svému služebníku a řekl: „Požádej, co mám pro tebe udělat, dříve než budu od tebe vzat“ (verš 9). Mladík bez váhání odpověděl: „Ať je na mně dvojnásobný díl tvého ducha“ (tentýž verš).
Na první pohled se zdá, že byl Elijáš Elíšovou reakcí překvapen a řekl: „Těžkou věc si žádáš“ (verš 10). Elijáš však pokračoval v instruování Elíši, že musí bedlivě sledovat, co Bůh udělá, aby to nepromeškal a nešel domů zklamaný.
Jak kráčeli spolu, náhle se objevil vůz z nebe a odloučil je od sebe. V mžiku byl Elijáš vzat na vůz – a Elíša byl svědkem celého děje! Zvolal: „Můj otče! Můj otče! Vozataji Izraele! A pak už ho neviděl. I uchopil své roucho a roztrhl je na dva kusy“ (verš 12).
Elijáš byl vzat, ale jeho plášť spadl na zem. Když to Elíša uviděl, serval ze sebe vlastní oděv, roztrhl jej na kusy a vzal si Elijášův plášť na svá záda. A když se vrátil k Jordánu, sundal plášť a udeřil jím do vody stejně jako předtím jeho pán. Vody se ihned rozdělily a Elíša přešel po suché zemi. Tak začala vlastní pozoruhodná služba tohoto mladého proroka.
Události v této kapitole jsou naprosto neuvěřitelné. A přece, co má tento oddíl říci nám v dnešní době? Věřím, že Bůh nám zde dal neklamnou lekci s jasným a jednoduchým významem: Bůh chce činit větší věci v každé následující generaci. A každá nová generace musí hledat Hospodina, aby měla vlastní zkušenost s Duchem svatým a aby byla ona sama od něho naplněna mocí.
Když Elijáš s Elíšou došli na místo, Elijáš se obrátil ke svému služebníku a řekl: „Požádej, co mám pro tebe udělat, dříve než budu od tebe vzat“ (verš 9). Mladík bez váhání odpověděl: „Ať je na mně dvojnásobný díl tvého ducha“ (tentýž verš).
Na první pohled se zdá, že byl Elijáš Elíšovou reakcí překvapen a řekl: „Těžkou věc si žádáš“ (verš 10). Elijáš však pokračoval v instruování Elíši, že musí bedlivě sledovat, co Bůh udělá, aby to nepromeškal a nešel domů zklamaný.
Jak kráčeli spolu, náhle se objevil vůz z nebe a odloučil je od sebe. V mžiku byl Elijáš vzat na vůz – a Elíša byl svědkem celého děje! Zvolal: „Můj otče! Můj otče! Vozataji Izraele! A pak už ho neviděl. I uchopil své roucho a roztrhl je na dva kusy“ (verš 12).
Elijáš byl vzat, ale jeho plášť spadl na zem. Když to Elíša uviděl, serval ze sebe vlastní oděv, roztrhl jej na kusy a vzal si Elijášův plášť na svá záda. A když se vrátil k Jordánu, sundal plášť a udeřil jím do vody stejně jako předtím jeho pán. Vody se ihned rozdělily a Elíša přešel po suché zemi. Tak začala vlastní pozoruhodná služba tohoto mladého proroka.
Události v této kapitole jsou naprosto neuvěřitelné. A přece, co má tento oddíl říci nám v dnešní době? Věřím, že Bůh nám zde dal neklamnou lekci s jasným a jednoduchým významem: Bůh chce činit větší věci v každé následující generaci. A každá nová generace musí hledat Hospodina, aby měla vlastní zkušenost s Duchem svatým a aby byla ona sama od něho naplněna mocí.