ZMOCNĚN DUCHEM
Ještě než byl Eliáš vzat do nebe, zeptal se mimo jiné Elíši, co by pro něj mohl udělat. Když Elíša odpověděl, že chce dvojnásobný díl Eliášova ducha, řekl mu, že žádá o těžkou věc.
Ale pro koho by byl tento úkol vlastně těžký? Byl by těžký pro Boha? Byl by těžký pro Eliáše, muže, který vzkřísil mrtvého a přivolal z nebe oheň? Ne, byl by těžký pro Elíšu! Bylo to něco, co by musel získat sám, protože Eliáš nebyl schopen předat svému služebníku Ducha, který přebýval v něm. Jen Bůh může naplnit člověka Svým Duchem.
Ale Eliáš odpověděl: „Jestliže mě uvidíš, až budu od tebe brán, stane se ti tak. Jestliže ne, nestane se (2. Královská 2, 10). Je důležité si uvědomit, že slova „až“ a „budu“ se v hebrejském originále nevyskytují. Byla vložena až do některých pozdějších překladů. Proto se domnívám, že Eliáš Elíšovi vlastně říkal: „Jestliže mě uvidíš, jak budu od tebe brán.“
Eliáš tím chtěl říci: „Duch svatý v tobě nemůže plně působit, pokud se stále spoléháš na to, že jsem s tebou. Musíš si uvědomit, že odejdu. Nepotřebuješ mě, Elíšo. Obrať se k Pánu, jehož Duch působil i ve mně, a On odpoví na tvé volání.“
Ve chvíli, kdy Elíša uviděl, jak jeho pán odletěl v nebeském voze, usoudil, že je jeho povinností pokračovat v Božím díle pro jeho generaci. A když stál u Jordánu a uhodil do vody, slova, která zvolal, byla: „Kde je Hospodin, Bůh Eliášův?“ (2. Královská 2,14). Mladý prorok tím říkal: „Pane, všichni mí duchovní předkové jsou mrtví a nejsou tu. A tato strašná hodina si žádá ještě víc, než jsi dosud dal. Jednej zas, Pane, tentokrát skrze mě. Potřebuji víc Tvého Ducha. Potřebuji být zmocněn Tvým Duchem.“
Ale pro koho by byl tento úkol vlastně těžký? Byl by těžký pro Boha? Byl by těžký pro Eliáše, muže, který vzkřísil mrtvého a přivolal z nebe oheň? Ne, byl by těžký pro Elíšu! Bylo to něco, co by musel získat sám, protože Eliáš nebyl schopen předat svému služebníku Ducha, který přebýval v něm. Jen Bůh může naplnit člověka Svým Duchem.
Ale Eliáš odpověděl: „Jestliže mě uvidíš, až budu od tebe brán, stane se ti tak. Jestliže ne, nestane se (2. Královská 2, 10). Je důležité si uvědomit, že slova „až“ a „budu“ se v hebrejském originále nevyskytují. Byla vložena až do některých pozdějších překladů. Proto se domnívám, že Eliáš Elíšovi vlastně říkal: „Jestliže mě uvidíš, jak budu od tebe brán.“
Eliáš tím chtěl říci: „Duch svatý v tobě nemůže plně působit, pokud se stále spoléháš na to, že jsem s tebou. Musíš si uvědomit, že odejdu. Nepotřebuješ mě, Elíšo. Obrať se k Pánu, jehož Duch působil i ve mně, a On odpoví na tvé volání.“
Ve chvíli, kdy Elíša uviděl, jak jeho pán odletěl v nebeském voze, usoudil, že je jeho povinností pokračovat v Božím díle pro jeho generaci. A když stál u Jordánu a uhodil do vody, slova, která zvolal, byla: „Kde je Hospodin, Bůh Eliášův?“ (2. Královská 2,14). Mladý prorok tím říkal: „Pane, všichni mí duchovní předkové jsou mrtví a nejsou tu. A tato strašná hodina si žádá ještě víc, než jsi dosud dal. Jednej zas, Pane, tentokrát skrze mě. Potřebuji víc Tvého Ducha. Potřebuji být zmocněn Tvým Duchem.“