BEZPEČNÝ ZÁKLAD by Gary Wilkerson
Žijeme v době veliké nejistoty – nejistoty v našich zaměstnáních, financích a/nebo vztazích. To s námi může zamávat, může nás to rozrušit nebo dokonce znejistět naši víru. V takových dobách Bůh chce, abychom věděli, že on je bezpečným základem. Všechno kolem nás může být a bude otřeseno, ale on zůstává neochvějný.
V šesté kapitole Marka, po mocném uzdravení ženy s krvácením (Marek 5:25-34) a po uzdravení dcery představeného synagogy (5:35-43), šel Ježíš do svého rodného města, kde se setkal s naprostou nevírou.
Vždycky mne ohromí následující verš: „Kvůli jejich nevěře tam nemohl učinit žádný zázrak, jen na několik neduživých vložil ruce a uzdravil je“ (Marek 6:5, NLT – přel.).
Tento verš dává mé teologii co proto. Jak může mít svrchovaný Bůh svázané ruce kvůli nevíře lidských bytostí? Je pravdou, že Ježíš posílal do toho města zprávu, která v podstatě říkala: „Lituji, ale jiní mají takovou víru, že vyříznou díru ve střeše, aby ke mně spustili nemocného člověka, a já ho mohl zdravit – a vy ani nevěříte, že mohu uzdravit.“
Tento oddíl končí neuvěřitelnou větou: „A podivil se jejich nevěře“ (Marek 6:6). Kéž je to pro všechny varováním. Nepřestávejte se čtením této zprávy s jakoukoli nevěrou ve svém srdci.
Ovšem, že jsou v našich životech chvíle, kdy si Bůh může zvolit, že bude jednat navzdory našim touhám. Modlíme se, snažně prosíme, věříme, že Pán zasáhne – a on jde prostě jiným směrem. To však neznamená, že by Bůh chtěl, abychom opustili víru, abychom nikdy nežádali, nikdy nedoufali, abychom žili bez tužeb.
Stále věříš, že Ježíš může? Věříš, že vykoná? Nehledě na to, jaká je tvá zkouška, nehledě na to, jak se to zdá být za hranicí doufání, on je připraven zasáhnout. Požádej ho, aby do tebe vdechl víru.
V šesté kapitole Marka, po mocném uzdravení ženy s krvácením (Marek 5:25-34) a po uzdravení dcery představeného synagogy (5:35-43), šel Ježíš do svého rodného města, kde se setkal s naprostou nevírou.
Vždycky mne ohromí následující verš: „Kvůli jejich nevěře tam nemohl učinit žádný zázrak, jen na několik neduživých vložil ruce a uzdravil je“ (Marek 6:5, NLT – přel.).
Tento verš dává mé teologii co proto. Jak může mít svrchovaný Bůh svázané ruce kvůli nevíře lidských bytostí? Je pravdou, že Ježíš posílal do toho města zprávu, která v podstatě říkala: „Lituji, ale jiní mají takovou víru, že vyříznou díru ve střeše, aby ke mně spustili nemocného člověka, a já ho mohl zdravit – a vy ani nevěříte, že mohu uzdravit.“
Tento oddíl končí neuvěřitelnou větou: „A podivil se jejich nevěře“ (Marek 6:6). Kéž je to pro všechny varováním. Nepřestávejte se čtením této zprávy s jakoukoli nevěrou ve svém srdci.
Ovšem, že jsou v našich životech chvíle, kdy si Bůh může zvolit, že bude jednat navzdory našim touhám. Modlíme se, snažně prosíme, věříme, že Pán zasáhne – a on jde prostě jiným směrem. To však neznamená, že by Bůh chtěl, abychom opustili víru, abychom nikdy nežádali, nikdy nedoufali, abychom žili bez tužeb.
Stále věříš, že Ježíš může? Věříš, že vykoná? Nehledě na to, jaká je tvá zkouška, nehledě na to, jak se to zdá být za hranicí doufání, on je připraven zasáhnout. Požádej ho, aby do tebe vdechl víru.