NEJVĚTŠÍ NEBEZPEČÍ
Největším nebezpečím, kterému všichni čelíme, je, že ve svých problémech nevidíme Ježíše – místo něho vidíme přízraky. Když náš strach vyvrcholí, když je noc nejčernější a bouře nejzuřivější, Ježíš vždy stojí blízko nás, aby se zjevil jako Pán potopy, Spasitel v bouřích. „Hospodin trůnil nad potopou, Hospodin bude trůnit jako král navěky“ (Žalm 29:10).
Ve 14. kapitole Matouše nařídil Ježíš svým učedníkům, aby nastoupili do člunu, který mířil do bouře. Bible říká, že je přinutil nastoupit do lodě. Jinými slovy: trval na tom, aby nastoupili do lodě, i když mířili do problematických vod; házelo to s nimi jako s korkem. A kde byl Ježíš? Byl nahoře v horách a hleděl na moře a modlil se za ně, aby neselhali ve zkoušce, o níž věděl, že přijde.
Později šel za nimi kráčeje po vodě (viz Matouš 14:25). Avšak ani jeden učedník ho nepoznal! Neočekávali, že ho uvidí na vodě uprostřed bouře. Nikdy neočekávali, že je s nimi, ani že je jim blízko, když jsou pokoušeni.
Alespoň jeden učedník měl rozpoznat, co se děje, a říci: „Podívejte, přátelé, Ježíš řekl, že nás nikdy neopustí. Poslal nás na tuto cestu; jsme v centru jeho vůle. Řekl, že řídí kroky spravedlivého. Podívejte se znovu. To je náš Pán! Je právě tady! Nikdy jsme mu nezmizeli z dohledu!“
Je jen jedna lekce, kterou se měli naučit – jen jedna. Byla to jednoduchá, nijak hluboká, mystická, šokující lekce. Ježíš chtěl, aby mu důvěřovali jako svému Pánu v každé životní bouři. Prostě chtěl, aby si zachovali svůj optimismus a důvěru i v nejtemnějších hodinách zkoušky. Jediná jednoduchá, avšak velmi důležitá lekce!
„Já jsem s vámi po všechny dny až do skonání tohoto věku“ (Matouš 28:20).
Ve 14. kapitole Matouše nařídil Ježíš svým učedníkům, aby nastoupili do člunu, který mířil do bouře. Bible říká, že je přinutil nastoupit do lodě. Jinými slovy: trval na tom, aby nastoupili do lodě, i když mířili do problematických vod; házelo to s nimi jako s korkem. A kde byl Ježíš? Byl nahoře v horách a hleděl na moře a modlil se za ně, aby neselhali ve zkoušce, o níž věděl, že přijde.
Později šel za nimi kráčeje po vodě (viz Matouš 14:25). Avšak ani jeden učedník ho nepoznal! Neočekávali, že ho uvidí na vodě uprostřed bouře. Nikdy neočekávali, že je s nimi, ani že je jim blízko, když jsou pokoušeni.
Alespoň jeden učedník měl rozpoznat, co se děje, a říci: „Podívejte, přátelé, Ježíš řekl, že nás nikdy neopustí. Poslal nás na tuto cestu; jsme v centru jeho vůle. Řekl, že řídí kroky spravedlivého. Podívejte se znovu. To je náš Pán! Je právě tady! Nikdy jsme mu nezmizeli z dohledu!“
Je jen jedna lekce, kterou se měli naučit – jen jedna. Byla to jednoduchá, nijak hluboká, mystická, šokující lekce. Ježíš chtěl, aby mu důvěřovali jako svému Pánu v každé životní bouři. Prostě chtěl, aby si zachovali svůj optimismus a důvěru i v nejtemnějších hodinách zkoušky. Jediná jednoduchá, avšak velmi důležitá lekce!
„Já jsem s vámi po všechny dny až do skonání tohoto věku“ (Matouš 28:20).