pátek 17. října 2014

ČERSTVÉ SLOVO NA KAŽDÝ DEN

Bůh má každý den čerstvé slovo pro všechny, kteří slyší, ale mnozí neslyší, protože zatvrzují svoje srdce. V Židům 3:7-8 čteme, „Jestliže dnes uslyšíte jeho hlas, nezatvrzujte svá srdce vzdorem“ Bůh k nám mluví „dnes“. On chce, abychom právě nyní slyšeli jeho hlas.

Ježíš nás varuje před kamenným srdcem: “.....a podobně ti, u nichž je zaseto na skalnatou půdu: Ti slyší slovo a hned je s radostí přijímají. Nezakořenilo v nich však a jsou nestálí; když pak přijde tíseň nebo pronásledování pro to slovo, hned odpadají.“ (Marek 4:16-17). Zde se mluví o lidech, kteří slyší slovo a kteří vše co Bůh říká přijímají s radostí. Ale Slovo do nich nevnikne. Boží hlas je nezmění. Slovo v jejich srdci nemůže zapustit kořeny, protože je jejich srdce kamenné. Kde nacházíme tato kamenná srdce? Ve vězení? Na ulicích? Bohužel ta nejtvrdší srdce můžeme nalézt i v Božím domě mezi těmi, kteří ani neví, že jsou jejich srdce zatvrdlá!

Chci vám říci, jak taková tvrdá srdce vznikají u křesťanů. Takoví křestané nedovolí Božímu hlasu, aby zlomil jejich nepoddajnou vůli. Slyší sice Boží hlas v Jeho Slově, v kázání, a někdy dokonce i v tichém měkkém hlasu, který k nim promlouvá. Přesto neposlechnou! Slovo nemůže zakořenit. A je tu ještě něco horšího. Každý den volá Bůh svůj lid k tiché důvěrné modlitbě, protože On chce mluvit. Chce mluvit o poslušnosti, o problémech, o budoucnosti, a nabízí člověku svoje vedení. “Mluvil jsem k vám, nepřetržitě jsem mluvil, ale neposlouchali jste, volával jsem vás, ale neodpovídali jste“ (Jeremjáš 7:13). Pokaždé, když odmítneme toto volání a místo toho jdeme za svými zájmy a před Bohem dáváme přednost jiným věcem – pokaždé, když pomineme den kdy máme slyšet – každým dnem, kdy odmítneme poslouchat – naše srdce stále více chladnou. Pokaždé, když posloucháme jiný hlas raději než abychom očekávali co nám chce říci On, postupně se zatvrzujeme.

Když se odmítáme ukáznit v tom, abychom byli sami s Bohem a naslouchali Jeho hlasu, čím dál víc se tomuto hlasu vzdalujeme. Je smutné sledovat, co se v dnešní době děje v mnohých církvích, kde mnozí lidé už nerozpoznávají Boží hlas. I když Pán vidí, že se jejich srdce zatvrzují, přesto se o ně stará a stále je miluje. Rozsvítí nad nimi Své světlo Ducha Svatého tím, že přinese spalující a pronikavé slovo – hlas bouře – a to proto, aby je probudil. Ale to Slovo je pohoršuje; právě to Slovo, které je má osvobodit je pohoršuje a oni se rozčílí a usychají! “Když vyjde slunce, spálí je, protože nemají kořen a usychají“ (Matouš 13:6).