čtvrtek 30. října 2014

„UDĚLALA TO PRO MNE“

„A hle, jedna městská hříšnice se dozvěděla, že Ježíš stoluje v domě toho farizea. Přinesla alabastrovou nádobku s mastí, poklekla s pláčem zezadu u jeho nohou, začala mu skrápět nohy slzami a vlastními vlasy je utírala; líbala mu nohy a mazala je mastí…….Ježíš se k té ženě otočil a zeptal se Šimona: „Vidíš tu ženu? Když jsem přišel do tvého domu, nepodal jsi mi vodu na nohy, ale ona mi skrápěla nohy slzami a utírala je svými vlasy. Nepolíbil jsi mě, ale ona mi od chvíle, kdy jsem vešel, nepřestala líbat nohy. Nepomazal jsi mi hlavu olejem, ale ona mi pomazala nohy mastí.“ (Lukáš 7:37-38, 44-46).

Už jste mu někdy umyli nohy vlastními slzami? Přicházíte za ním aniž byste žádali něco pro sebe, svou službu nebo rodinu? Přišli jste někdy za ním jen proto, abyste na něj vylili voňavku, alabastrovou nádobku lásky a uctívání? Poslechněte si jak Jeho srdce pláče: „Nepolíbili jste mne na uvítanou. Nedali jste mým unaveným nohám vodu. Ale ona to pro mne udělala!“

V Matouši 26. kapitole přišla k Ježíšovi jiná žena a během toho, kdy stoloval, vylila parfém na Jeho hlavu. Když to uviděli učedníci, rozhořčili se: „K čemu taková ztráta? Mohlo se to draze prodat a rozdat chudým!“ (Matouš 26: 8-9). Jsme stejní jako ti učeníci, považujeme za ztrátu času, pokud jsme osamoceni a sloužíme Jeho potřebám, zatímco existuje spousta chudých a trpících, kteří potřebují náš čas a modlitby. „Ježíš si toho všiml. „Proč tu ženu trápíte?“ řekl jim. „Udělala pro mě něco krásného. Chudé tu budete mít vždycky, ale mě vždycky mít nebudete.“ (Matouš 26:10-11). V podstatě tím chtěl říct: „Udělala to pro mne.“