středa 8. října 2014

SRDCERYVNÉ POKÁNÍ

„…a všechen lid odpověděl s pozdviženýma rukama…padli na kolena a klaněli se Hospodinu tváří až k zemi…Četli z knihy Božího zákona po oddílech a vykládali smysl, aby lid rozuměl tomu, co četli. Poté Nehemjáš…a kněz Ezdráš, znalec Zákona, a levité, kteří vysvětlovali lidu Zákon, řekli všemu lidu, ,Dnešní den je svatý Hospodinu, vašemu Bohu. Netruchlete a neplačte.‘ Všechen lid totiž plakal, když slyšel slova Zákona.“ (Nehemjáš 8:6-9)

Jejich první reakce na Slovo bylo nadšení a radost! Oni volali, „Amen, amen, mezitím co pozvadeli ruce.“ David řekl, „Pozvedejte ruce ke svatyni, dobrořečte Hospodinu!“ (Žalm 134:2) Ale Slovo je brzy přivedlo tváří k zemi. Je to pravé pokání, když jsme Božím Slovem přivedeni až na zem. „…padli na kolena a klaněli se Hospodinu tváří až k zemi…Všechen lid totiž plakal, když slyšel slova Zákona.“ Před Božím Slovem se chvěli, poté si ho vzali k srdci a kali se!

Když přichází oživení Ducha svatého, křesťané nejsou zaujatí; nepomlouvají ani na nikoho neháží vinu. Nesnaží se srovnávat sbory nebo faráře. Nesedí na gauči jako povaleči před televizí! Ne! Jsou tváří před Hospodinem, pláčí, protože Slovo udeřilo jejich srdce. Nesoudí ostatní ani se na ně nedívají. Jsou odsouzeni Slovem k rovnosti.

V Římanům 12:9-21 apoštol Pavel popisuje znaky lidí, kteří činí pravé pokání. Pavel začíná výrokem, „Láska nechť je bez přetvářky. Ošklivte si zlo, lněte k dobrému. Milujte se navzájem bratrskou láskou, v úctě dávejte přednost jeden druhému. V horlivosti neochabujte, buďte vroucího ducha, služte Pánu. Z naděje se radujte, v soužení buďte trpěliví, v modlitbách vytrvalí.“ (verše 9-12)