úterý 28. října 2014

MILUJÍCÍ JEŽÍŠ

Ježíš ví, jaké to je být opomíjen! Byl trpělivý a vše snášel, když mu byl napříč celými dějinami jeho milovaný Izrael nevěrný, když stále znovu páchal duchovní cizoložství. Ježíšovo srdce prahne po věrné nevěstě. Touží po lidu s očima pouze pro něho. Po lidu, který se nezaplete s žádnou jinou láskou.

Z čeho se raduje manžel či manželka? Z věrnosti - ze schopnosti hledět do očí toho druhého a vidět v nich důvěru. Nikoli lži a tajnosti! Stejné je to s naším vztahem k Ježíši. „Ženu statečnou kdo nalezne? Je daleko cennější než perly. Srdce jejího manžela jí důvěřuje a nepostrádá kořist“ (Přísloví 31:10-11). Může Ježíš nahlédnout do našich srdcí a bezvýhradně nám důvěřovat?

Znám zanícené sestry trávící hodiny prostým „milováním Ježíše.“ Činí pokání z nevěry jeho podvádějící nevěsty. Snaží se naplnit jeho bolavé srdce – vyplnit ten nedostatek lásky – a hovoří o „jeho zranění.“ Jak musí Ježíš trpět, když jej tak málo lidí miluje celou svou bytostí. Mé srdce je zlomené a se slzami se modlím: „Ježíši! Jak jsem ti byl nevěrný po celé roky. Jak často se mi do srdce dostaly věci tohoto světa. Honil jsem se za auty, starožitnostmi, sporty. Mnohokrát jsem miloval chválu od lidí, mnohokrát jsem toužil po věcech a těmto zájmům věnoval svůj čas.“ Boží Slovo říká: „Miluje-li kdo svět, láska Otcova v něm není“ (2. Jan 2:15).

Ježíš položil velice znepokojující otázku: „Ale nalezne Syn člověka víru na zemi, až přijde?“ (Lukáš 18:8). V řečtině znamená slovo „víra“: „závislost a věrnost.“ Komu? Jemu! On prorokoval veliké odpadnutí, kdy budou jeho vyvolení velmi pokoušeni. Mnozí odpadnou v honbě za tímto světem kvůli svým touhám a kvůli chvilkovým potěšením. Volám: „Pane, přitáhni mě k sobě. Ať jsem jedním z těch, kterým můžeš důvěřovat. Ať tě bezvýhradně miluji. Dej mi k sobě čistou, svatou a s ničím nesmíšenou lásku!