čtvrtek 25. prosince 2014

BOŽÍ PŘÍTOMNOST

Ježíšova přítomnost má moc zničit nebo odehnat hřích! „Povstane Bůh, jeho nepřátelé prchnou, ti, kdo jej nenávidí, před ním utečou! Jak oblak dýmu, tak je rozeženeš – jako vosk taje před ohněm, ničemové zhynou před Bohem!“ (Žalm 68-2,3)

Tohle je obrázek toho, co by se mělo dít, pokud se zavřeš s Bohem v modlitbách do svého pokojíčku. Jeho úžasná projevující se přítomnost je jako hurikán, který odfoukne pryč všechnu špínu a dým chtíče; je jako planoucí oheň, před kterým roztaje veškerá tvrdost. Jeho přítomnost hubí veškerou špatnost a podlost.

„Nebesa vyprávějí o jeho spravedlnosti, na jeho slávu hledí všechny národy.“ (Žalm 97:5) Kopce v tomto žalmu představují satanské pevnosti a hory tvrdošíjnosti, které se rozplynou před těmi, co jsou obklopeni Bohem. Můžeme se modlit až do vyčerpání: „Ó, Bože, sešli svou moc, která odhaluje a ničí hřích ve všech našich církvích!“ Ale k ničemu to nebude, dokud v těchto církvích nepozvedne duch ty modlící se a svaté zbylé, jejichž svatá srdce pozvou Jeho přítomnost do svatyně.

Nezažijete skutečnou Ježíšovu přítomnost dokud v sobě neucítíte rostoucí nenávist k hříchu - pronikavé odsouzení za každé své selhání. Ti, kdo nezakoušejí Kristovu přítomnost jsou stále méně a méně usvědčováni hříchem. Čím rychleji se vzdalují od Jeho přítomnosti, tím jsou odvážnější, arogantnější a náchylnější jsou ke kompromisům. Nestačí, abychom s ním jen jedli a pili v Jeho přítomnosti; Jeho přítomnost nás má i měnit a očisťovat. „Budete říkat: ‚Jedli jsme a pili s tebou. Učil jsi na našich ulicích!‘ On však odpoví: ‚Říkám vám, že vás neznám. Nevím, odkud jste. Odejděte ode mě, všichni, kdo pácháte zlo!‘“ (Lukáš 13:26-27).

Ti, kdo přiznají, že jedli a pili v Jeho přítomnosti řeknou: „Zakusili jsme Tvou přítomnost; poslouchali jsme Tvé vyučování.“ Přesto je jejich vlastní ústa usvědčí. Přiznají, že sedávali v Jeho přítomnosti, ale nezměnili se. Zůstali slepí vůči své vlastní hříšnosti, zatvrzelí a neovlivněni přítomností Krista. Ježíš jim však odpovídá: „Neznám tě. Odejdi ode mne!“

Jak nebezpečné je sedět mezi Božími svatými, kteří vyzařují Jeho slávu a přítomnost, ve které se Ježíš mocně odhaluje, a přesto se nezměnit. Jak smrtelné může být nevidět ošklivost hříchu, soužení srdce! Odvážíš se říct Pánu: „Navštěvoval jsem církev, kde Tvá přítomnost byla skutečná; sedával jsem v tvé svaté přítomnosti?“ Bylo by pro tebe lepší nikdy Jeho přítomnost nepoznat.