ON ŘÍKÁ, ŽE TI ŽEHNÁ by Gary Wilkerson
Mnoho křesťanů si to nepřizná, ale hluboko uvnitř si myslí, že Boží milost je moc dobrá na to, aby byla pravdivá. Myslí si, že jim kupuje až moc svobody, a tak se raději drží svého smyslu pro práci, protože jsou přesvědčeni, že to je jediná věc, která je udrží na poctivé cestě.
Pavel předvídá takovéto myšlení, které končí mrtvou prací: „Co z toho plyne? Máme snad hřešit, protože nejsme pod zákonem, ale pod milostí? Naprosto ne! Víte přece, když se někomu zavazujete k poslušné službě, že se stáváte služebníky toho, koho posloucháte – buď otročíte hříchu, a to vede k smrti, nebo posloucháte Boha, a to vede k spravedlnosti. Díky Bohu za to, že jste sice byli služebníky hříchu, ale potom jste se ze srdce přiklonili k tomu učení, které vám bylo odevzdáno. (Římanům 6:15-17)
Co je to učení, na které tady Pavel odkazuje? Je to učení o tom, že nás nyní vlastní milost Ježíše Krista! Tudíž už dál nehřešíme jako jsme hřešili dříve, protože to už není naše identita: „Kdo je v Kristu, je nové stvoření. Co je staré, pominulo, hle, je tu nové!“ (2. Korintským 5:17) A konečně, Pavel říká, “ Právě tak jste se i vy, bratří moji, stali mrtvými pro zákon skrze tělo Kristovo, abyste se oddali jinému, tomu, který byl vzkříšen z mrtvých, a tak nesli ovoce Bohu.“ (Římanům 7:4)
Ten nový život, který nám byl dán – život Krista samotného – nás obnovuje, abychom Mu sloužili ve svobodě, pokoji a radosti. Nespoutáni vyčerpávající povinností nyní můžeme spolu s Davidem volat, „Pane, činění Tvé vůle mě naplňuje!“ A nemůžeme pomoct ale svědčit o Ježíši světu, který je hladový, zoufalý, prahnoucí po Jeho milosti. Jednoduše řečeno: Milost plodí výsledky!
Příteli, nemůžeš vypustit život z něčeho, co je mrtvé. Jen Ježíš má tu moc zachránit naši starou, mrtvou lidskost a dát ji nový život. Taková milost je nepochopitelná, daleko od našeho chápání, že ji nikdy nebudeme plně schopni uchopit v tomto životě. Stejně tak nebudeme nikdy schopni ji dosáhnout sami. Jak Pavel píše, „Nyní vidíme jako v zrcadle, jen v hádance, potom však uzříme tváří v tvář. Nyní poznávám částečně, ale potom poznám plně, jako Bůh zná mne.“ (1. Korintským 13:12)
Všimni si té poslední věty: Hospodin tě zná se vším všudy – dokonce zná i všechny chvíle, kdy jsi něco pokazil, kdy jsi byl zlomený, kdy jsi byl na dně – a On říká, že ti žehná. Víš, ten nový život, který máš, není výsledkem dosažení, ale obdržení. A tak, odložíš svá měřítka a vykročíš do nového života, kterým ti Ježíš požehnal? On už nad tebou vyřkl své požehnání - a tak ho přijmi!
Pavel předvídá takovéto myšlení, které končí mrtvou prací: „Co z toho plyne? Máme snad hřešit, protože nejsme pod zákonem, ale pod milostí? Naprosto ne! Víte přece, když se někomu zavazujete k poslušné službě, že se stáváte služebníky toho, koho posloucháte – buď otročíte hříchu, a to vede k smrti, nebo posloucháte Boha, a to vede k spravedlnosti. Díky Bohu za to, že jste sice byli služebníky hříchu, ale potom jste se ze srdce přiklonili k tomu učení, které vám bylo odevzdáno. (Římanům 6:15-17)
Co je to učení, na které tady Pavel odkazuje? Je to učení o tom, že nás nyní vlastní milost Ježíše Krista! Tudíž už dál nehřešíme jako jsme hřešili dříve, protože to už není naše identita: „Kdo je v Kristu, je nové stvoření. Co je staré, pominulo, hle, je tu nové!“ (2. Korintským 5:17) A konečně, Pavel říká, “ Právě tak jste se i vy, bratří moji, stali mrtvými pro zákon skrze tělo Kristovo, abyste se oddali jinému, tomu, který byl vzkříšen z mrtvých, a tak nesli ovoce Bohu.“ (Římanům 7:4)
Ten nový život, který nám byl dán – život Krista samotného – nás obnovuje, abychom Mu sloužili ve svobodě, pokoji a radosti. Nespoutáni vyčerpávající povinností nyní můžeme spolu s Davidem volat, „Pane, činění Tvé vůle mě naplňuje!“ A nemůžeme pomoct ale svědčit o Ježíši světu, který je hladový, zoufalý, prahnoucí po Jeho milosti. Jednoduše řečeno: Milost plodí výsledky!
Příteli, nemůžeš vypustit život z něčeho, co je mrtvé. Jen Ježíš má tu moc zachránit naši starou, mrtvou lidskost a dát ji nový život. Taková milost je nepochopitelná, daleko od našeho chápání, že ji nikdy nebudeme plně schopni uchopit v tomto životě. Stejně tak nebudeme nikdy schopni ji dosáhnout sami. Jak Pavel píše, „Nyní vidíme jako v zrcadle, jen v hádance, potom však uzříme tváří v tvář. Nyní poznávám částečně, ale potom poznám plně, jako Bůh zná mne.“ (1. Korintským 13:12)
Všimni si té poslední věty: Hospodin tě zná se vším všudy – dokonce zná i všechny chvíle, kdy jsi něco pokazil, kdy jsi byl zlomený, kdy jsi byl na dně – a On říká, že ti žehná. Víš, ten nový život, který máš, není výsledkem dosažení, ale obdržení. A tak, odložíš svá měřítka a vykročíš do nového života, kterým ti Ježíš požehnal? On už nad tebou vyřkl své požehnání - a tak ho přijmi!