ŽÍT KRISTŮV ŽIVOT
"Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo bylo Bůh.......To Slovo se stalo tělem a přišlo žít mezi nás. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy." (Jan 1:1; 14, Bible 21)
Nakolik se Slovo stalo tělem? Zcela! "V něm je tělesně přítomná veškerá plnost božství" (Kol 2:9, B21). Jak tedy žijeme z každého slova, které vychází z Božích úst? Máme blok a tužku, zapisujeme si každé Ježíšovo nařízení, pak na sobě pracujeme, abychom slovo splnili, dokud nezvládneme všechno? Milovaní, dokonce po všech těch letech kázání, stále neznám všechna Pánova vzácná nařízení!
Jak to vidím já, je pouze jedna cesta jak Pána potěšit: Dej Mu svoje tělo - odstav svoje já na bok - a dovol Ježíši, aby v tobě žil Jeho život. Pavel říká "Jsem ukřižován s Kristem. Nežiji už já - Kristus žije ve mně! " (Ga 2:20, B21). Nemluví tady o mystickém duchovním životě, který probíhá v jeho mysli. Ne! Pavel pokračuje ve stejném verši, "Svůj život v tomto těle žiji ve víře v Božího Syna, který si mě zamiloval a vydal za mě sám sebe."
Pán nás vede do nádherné, dobré země, která oplývá mlékem, medem, olejem a vínem - duchovními požehnáními v Kristu, na která nás Bůh připravuje. Když máme tělo, pak mrtvé, ukřižované, pokořené a závislé, Kristus je vlastní a žije Jeho život v nás a skrze nás. Bůh nepracuje skrze tělesnost, ani ne skrze "dobrou" tělesnost! On pracuje pouze skrze Svého Syna Ježíše!
Pavel byl "dobrý" člověk - svatý, neposkvrněný, dodržoval Boží nařízení. Ale tento "dobrý" Pavel musel každodenně umírat, aby Kristus v něm mohl konat Svoje dílo a žít v něm Svůj život. Pro Pavla bylo klíčem: Už ne já, ale Kristus - denně svlékat Pavla a oblékat Krista. Ještě tolik z nás nechce žít Krista, chceme Jej nosit, jen když se nám to hodí, svlékat a oblékat Jej jako oblek!
Žít Krista není komplikované. Nejprve musíš chtít Jeho život celou svojí bytostí. Potom musíš zanechat svojí cesty a otočit všechno směrem k Němu v důvěře, že On tě bude vlastnit se vším všudy. Nakonec musíš uvěřit, že nakolik vyprázdníš sám sebe, natolik On tě naplní Sám Sebou!
Nakolik se Slovo stalo tělem? Zcela! "V něm je tělesně přítomná veškerá plnost božství" (Kol 2:9, B21). Jak tedy žijeme z každého slova, které vychází z Božích úst? Máme blok a tužku, zapisujeme si každé Ježíšovo nařízení, pak na sobě pracujeme, abychom slovo splnili, dokud nezvládneme všechno? Milovaní, dokonce po všech těch letech kázání, stále neznám všechna Pánova vzácná nařízení!
Jak to vidím já, je pouze jedna cesta jak Pána potěšit: Dej Mu svoje tělo - odstav svoje já na bok - a dovol Ježíši, aby v tobě žil Jeho život. Pavel říká "Jsem ukřižován s Kristem. Nežiji už já - Kristus žije ve mně! " (Ga 2:20, B21). Nemluví tady o mystickém duchovním životě, který probíhá v jeho mysli. Ne! Pavel pokračuje ve stejném verši, "Svůj život v tomto těle žiji ve víře v Božího Syna, který si mě zamiloval a vydal za mě sám sebe."
Pán nás vede do nádherné, dobré země, která oplývá mlékem, medem, olejem a vínem - duchovními požehnáními v Kristu, na která nás Bůh připravuje. Když máme tělo, pak mrtvé, ukřižované, pokořené a závislé, Kristus je vlastní a žije Jeho život v nás a skrze nás. Bůh nepracuje skrze tělesnost, ani ne skrze "dobrou" tělesnost! On pracuje pouze skrze Svého Syna Ježíše!
Pavel byl "dobrý" člověk - svatý, neposkvrněný, dodržoval Boží nařízení. Ale tento "dobrý" Pavel musel každodenně umírat, aby Kristus v něm mohl konat Svoje dílo a žít v něm Svůj život. Pro Pavla bylo klíčem: Už ne já, ale Kristus - denně svlékat Pavla a oblékat Krista. Ještě tolik z nás nechce žít Krista, chceme Jej nosit, jen když se nám to hodí, svlékat a oblékat Jej jako oblek!
Žít Krista není komplikované. Nejprve musíš chtít Jeho život celou svojí bytostí. Potom musíš zanechat svojí cesty a otočit všechno směrem k Němu v důvěře, že On tě bude vlastnit se vším všudy. Nakonec musíš uvěřit, že nakolik vyprázdníš sám sebe, natolik On tě naplní Sám Sebou!